CHIR - Kastrace feny

Home > Odborné články a instrukce > CHIR - Kastrace feny

Kastrace feny

(květen 2015)
 

Jedním z nejčastějších chirurgických zákroků, které se u domácích zvířat provádějí, jsou kastrace. Zaměříme se zde na tento zákrok u fen.

Ke kastraci feny mohou vést různé důvody a lze od ní očekávat ovlivnění zdravotního stavu v pozitivním, ale v menší míře i negativním směru. Hlavní důvody pro zákrok jsou dva:

1) Zabránění nechtěnému nakrytí feny a následnému nežádoucímu porodu štěňat. V tomto směru je kastrace jediné trvalé řešení, a jestliže majitel v budoucnu štěňata nikdy chtít nebude, je to jistě řešení nejlepší a hlavně nejspolehlivější. V dnešní době lze řešit tuto situaci i jinými způsoby, v některých případech vhodnějšími. Pohlavní cyklus feny lze ovlivnit hormonálními preparáty ve formě injekcí, tablet, případně drobného injekčního implantátu, který se postupně rozpouští a účinnou látku uvolňuje.

Preparáty ve formě tablet, případně roztoku podávaného do tlamy, jsou určeny spíše ke kratšímu oddálení hárání, řádově ve dnech až týdnech. Injekční preparáty odsouvají hárání o měsíce. Nevýhodou obou variant je, že mají své vedlejší účinky a zvláště při dlouhodobějším užívání mohou vést i k vážnějším onemocněním feny, jako je cukrovka, tvorba cyst na vaječnících aj. Někdy po jejich vysazení nemusí normální pohlavní cyklus nastartovat vůbec a fena je trvale neplodná. Další nevýhodou je, že nemají 100% spolehlivost. Výše zmíněný injekční implantát funguje na jiném principu. Jedná se o tuhý váleček, jen nepatrně větší než mikročip pro označování zvířete. Aplikuje se do podkoží, kde se časem zcela rozpustí a zmizí. Látka, která se z něj uvolňuje, není hormon produkovaný vaječníky, ale je podobná hormonům, které pohlavní cyklus řídí. Jeho velkou výhodou je, že je ho třeba řádově nižší množství a nemá v podstatě žádné negativní vedlejší účinky. Nevýhodou je naopak to, že tento preparát není přímo pro toto použití výrobcem u nás registrován, i když se běžně používá. Druhou nevýhodou je vyšší cena a nutnost opakované aplikace každého půl roku.

2)  Druhým důvodem pro kastraci jsou zdravotní výhody. Aby jich bylo dosaženo, musí dojít hlavně ke kompletnímu odstranění obou vaječníků. Ty produkují pohlavní hormony (estrogeny, gestageny), jejichž nežádoucích efektů se chceme vyvarovat. První z nich je vliv na aktivitu mléčné žlázy po hárání a případnou tvorbu nádorů mléčné žlázy. Vlastní mléčná žláza reaguje na hormon prolaktin, který sice neprodukují vaječníky, ale bez proběhlého hárání se tento hormon ve významných hladinách neobjevuje. Jeho účinek se objevuje nejčastěji v době odpovídající trvání gravidity feny po proběhlém hárání. Tedy asi po dvou měsících a jde o pseudograviditu, tedy falešnou březost. Ta sama o sobě spíše obtěžuje, než že by byla přímo zdravotním rizikem. Pouze výjimečně se při ní může objevit zánět mléčné žlázy. Mnohem větším rizikem je tvorba nádorů mléčné žlázy. U starších fen jde o nejčastější nádory a mívají mnohdy zhoubný charakter. Jejich výskyt je závislý na počtu proběhlých hárání u feny. Zatímco po prvním proběhlém hárání se pravděpodobnost výskytu zvyšuje v procentech, u fen pravidelně hárajících do vysokého věku je jejich výskyt srovnatelný s fenami nekastrovanými. Pokud již fena nádory mléčné žlázy má a vykastruje se, zaznamenáváme často zmenšení již vzniklých nádorů. V tomto případě záleží na tom, jaký charakter nádor má. Velmi agresivní zhoubné nádory výrazněji nereagují a na pohlavních hormonech závislé příliš nejsou. Dalším zdravotním problémem, který může stát fenu i život, je zánět dělohy. Ten po kastraci pochopitelně nastat nemůže. Nekastrované feny také častěji trpí cukrovkou, která bývá způsobená mj. progesteronem, tedy hormonem ze skupiny gestagenů. Ten zvyšuje nepřímo glykémii, a proto jeden z kroků při léčbě cukrovky bývá i kastrace feny. Méně časté zdravotní komplikace jsou například nádory na vlastním pohlavním aparátu, na děloze nebo na vaječnících, příp. cysty na vaječnících. Cysty jsou velice časté, ale jejich projevy nemusí vždy ohrožovat život feny. Dochází k prodlouženému hárání, abnormálně silnému výtoku, v extrémním případě až k útlumu kostní dřeně vlivem estrogenů a následným poruchám krvetvorby. Výjimečně může dojít i k mechanickému problému, kdy příliš velká cysta tlačí na ostatní orgány dutiny břišní (viz foto). Nádory na vaječnících a děloze jsou rozhodně méně časté než nádory na mléčné žláze. Další nežádoucí projevy pohlavních hormonů se u fen mohou projevovat např. alopeciemi, tj. vypadáváním srsti nebo svěděním při alergiích na pohlavní hormony a dalšími kožními projevy.

Musíme zde zmínit i zdravotní nevýhody provázející kastraci feny. Asi nejobávanější zdravotní komplikací je inkontinence – zvíře neudrží moč. Estrogeny u nekastrované feny mají vliv na napětí svěrače močového měchýře. Po odstranění vaječníků estrogeny z těla v podstatě zmizí, napětí svěrače se sníží a může dojít k nevědomému úniku moči např. během spánku. Tento jev se objevuje častěji u větších plemen, typickým příkladem je boxer. Celkově je tento stav ale málo častý. Stav se dá upravit několika způsoby - léky, které mají podobný účinek jako estrogeny feny. Tím ale přijdeme o část benefitů kastrace. Fungují celkem spolehlivě a existují v tabletové i injekční formě.

Léky, které ovlivňují napětí svěrače bez hormonálních vlivů, většinou nemají žádné vedlejší efekty a fungují také velmi dobře. Existuje také chirurgická varianta řešení tohoto problému. Nejčastějším a svým způsobem nejzávažnějším zdravotním problémem, který může po kastraci feny nastat je obezita. Po vymizení pohlavních hormonů z oběhu dochází ke změně metabolismu a ke zvýšení chuti k jídlu. Neplatí ovšem, že kastrovaná fena musí být automaticky i obézní. Vhodným energeticky odlehčeným krmením a rozumnými krmnými dávkami lze udržet u jakéhokoliv zvířete normální hmotnost. Záleží jen na majiteli.

Pouze estetický, nikoli zdravotní efekt kastrace, je změna charakteru a barvy některých typů srsti. Typické je to u mahagonového zbarvení irských setrů nebo dlouhosrstých jezevčíků. Dochází k prodlužování podsady a jejímu přerůstání přes krycí srst takže nad lesklou tmavší srstí je jakési chmýří z jemné světleji rezavé srsti.

Změny povahy u feny jsou dost výjimečné a hlavně individuální. Někteří majitelé uvádějí, že se fena po kastraci „vrátila do štěněčího věku“, některé se trochu zklidní.

Vlastní chirurgický zákrok lze provést různými způsoby a záleží na tom, jaký výsledek očekáváme. Abychom dosáhli hlavních zdravotních výhod kastrace, musíme provést odstranění obou vaječníků. Dřívější postup, kdy se odstraňovala děloha a pouze jeden vaječník, aby fena netloustla, se v dnešní době neprovádí, protože růst nádorů na mléčné žláze se tím prakticky neovlivní. Stejného výsledku jako odstranění jednoho vaječníku se dosáhne pouhým podvázáním vaječníků. Fena nadále hárá, pouze nemůže zabřeznout.

Odstranění vaječníků je tedy pro nejdůležitější pozitivní efekty nezbytné, zatímco odstranění dělohy nikoliv. Zánět dělohy bez hormonální stimulace vaječníky je extrémně nepravděpodobný, stejně jako tvorba nádorů na děloze. Na druhou stranu děloha v těle feny nadále k ničemu není, takže i velmi malé riziko vzniku problémů nás vede k tomu, že ji na našem pracovišti raději odstraňujeme.

Další varianty chirurgického zákroku spočívají v přístupu do dutiny břišní. Jsou v zásadě tři – střední linií břicha, z boku anebo laparoskopicky třemi malými otvory. Běžně provádíme operaci přes střední linii břicha, její výhodou je, že procházíme pouze přes tzv. aponeurózu – vazivové spojení svalů, a vlastní svaly vůbec neprotínáme. Navíc lze tímto přístupem nejlépe řešit nečekané stavy v břišní dutině, kdy např. najdeme nádor na děloze nebo jiném orgánu dutiny břišní. Můžeme si přitom vybrat, zda odstranit pouze vaječník anebo i dělohu, což z výše uvedených důvodů děláme v podstatě vždy. Záleží samozřejmě také na přání majitele zvířete.

Přístupem z boku musíme nejdříve projít třemi vrstvami břišních svalů. Otvor se většinou z tohoto důvodu dělá menší, takže lze vyndat pouze vaječník. Další kontrola dutiny břišní je velmi omezená. Při laparoskopickém zákroku jsou otvory nejmenší, dutinu břišní lze laparoskopem také zkontrolovat, ale odstranění dělohy nebo většího nádoru možné většinou není. Volba chirurgického postupu záleží na preferenci operatéra. Při správně provedené operaci je výsledek v podstatě totožný.

U všech variant se provádí zákrok v celkové anestezii a lze ji kombinovat i s anestezií lokální. Doba hojení operační rány je ve všech případech kolem 10 dní.
 

Fotogalerie:

 

 

Autor:
MVDr. Jan Jíša
Poděbradská 63a/1079, 19800 Praha 9
tel. 284810471, GSM +420 730 173 769
e-mail: klinika@veterinapodebradska.cz, jisa@vetrerinapodebradska.cz
www.veterinapodebradska.cz
www.facebook.com/veterinapodebradska

 

 

Článek ev.  foto je možno přejímat, kopírovat, rozšiřovat a tisknout pouze s písemným souhlasem autora.

 

Zpět do odborných článků a instrukcí