STO - Praktická stomatologie I - Postup při dokumentaci úrazu zubů.

Home > Odborné články a instrukce > STO - Praktická stomatologie I - Postup při dokumentaci úrazu zubů.

Praktická stomatologie I - Postup při dokumentaci úrazu zubů.

(30.června 2014)

Čas od času se může každému psovi přihodit krom běžných šrámů i úraz zubu či zubů. Jedná-li se o psa s PP, u něhož jsou pro účely výstav a chovu standardem plnochrupost (žádný zub nechybí) a dentice bez z vad, je chybějící zub (či zuby) velký problém. Některá plemena mají jasně stanovenou výjimku, které zuby mohou v dentici chybět, ale i tak může dojít k poškození, na které se výjimka nevztahuje.

V praxi se občas setkávám s požadavkem, jak v takovém případě správně postupovat, jak úraz či absenci zubu zdokumentovat a obstarat si veterinární potvrzení, které by bylo jednoznačné, zcela průkazné a nezavdávalo by důvod k pochybnostem.

Chápu, a praxe to i potvrzuje, že ne vždy se podaří zavčasu zjistit úrazové zubní poškození.

Každý úraz chrupu by měl být zdokumentován co nejdříve. Maximálně do týdne po úrazu. Po sedmi deseti dnech již může docházet k intenzivním  hojivým procesům na kosti, které mohou vést k dubiózním (nejednoznačným) rentgenologickým nálezům resp. závěrům, zdali v daném místě skutečně zub byl či nikoliv. Po několika týdnech je zcela nemožné na rtg snímku určit, zdali chybějící zub opravdu na daném místě byl či nikoliv. Výjimkou je situace, kdy v alveolu (zubním kostním lůžku čelisti) zůstane fragment kořene ulomeného zubu. Ulomený zub téměř nepodléhá resorbčním procesům a zůstává dlouhodobě v čelisti zachován.
 

Nejběžnější typy úrazů na zubech:

- fraktura korunky zubu – zub je ulomený (částečně odlomený), obvykle krvácí, jeho kořenová část je většinou v čelisti pevně ukotvena, může i nemusí být vidět (obr. č. 1,2,3)

- luxace zubu – zub může být vylomený či „vyražený“ ze svého lůžka vcelku buď úplně nebo je v tlamě uchycen – „visí“ pouze na měkkých tkáních, které zub obepínají (obr. č. 4,5, 8.10, 11)

- fraktura alveolu – zub je poškozen nebo úplně chybí a zároveň je odlomeno i kostěné lůžko zubu (obr. 4,5,8,9,10,11)

- fraktura čelisti – dochází k ní obvykle při vážných pádech, rvačkách mezi psy či po autoúrazech a pes při ní může, ale nemusí ztratit některý zub (zuby) (obr. č. 14)
 

Postup při dokumentaci úrazu zubů:

- vyšetření zubů včetně rtg snímku může provést každý veterinární lékař mající odpovídající technické vybavení

- zhotovit klasický či digitální rentgenový snímek na libovolném rozměru rtg filmu nebo datovém nosiči v standardním formátu

- na snímku musí být pomocí olověných písmen a číslic vypáleny identifikační údaje – kód plemene, číslo tetování či číslo čipu a označení pravé (dx) strany rentgenované čelisti (obr. č. 12)

- snímek musí být projekčně a expozičně správný a na snímku musí být zcela jednoznačně viditelný chybějící či poškozený zub tak, aby nedocházelo k překrytí a sumaci jednotlivých zubů dentice (obr. č. 13)

- zhotovení snímku je vhodné provádět v sedaci zvířete, rozhodnutí je však na veterinárním lékaři

- veterinární lékař je povinen před zhotovením rtg snímku ověřit údaje a jednoznačně a nezpochybnitelně identifikovat psa dle tetování či čísla čipu (obr. č. 12)

- veterinární lékař zhotovující snímek zapíše do originálu PP záznam o provedeném rtg snímku, včetně data zhotovení a stručného nálezu

- záznam v PP musí obsahovat razítko a podpis veterinárního lékaře, který snímek zhotovil

- o provedeném klinickém vyšetření psa a rtg snímku, včetně jeho čísla v knize rtg daného veterinárního pracoviště vyhotoví veterinární lékař písemnou zprávu se svým razítkem a podpisem

- rtg snímek (popř. datový nosič) a zprávu předá veterinární lékař majiteli psa

- v rámci dokumentace doporučuji majiteli zhotovit ještě fotodokumentaci chybějícího či poraněného zubu co nejdříve po úrazu

- ve vlastní praxi si současně s rtg snímkem pořizuji vlastní fotodokumentaci nejen poškozeného zubu, ale zálohuji u foto zhotoveného rtg snímku ( popř. soubor - digitálního rtg snímku)

První pomoc při úrazech zubů:

- vyhledat co nejdříve veterinární ošetření

- u odlomených zubů (krvácejících) nasadit okamžitě  antibiotickou clonu

- urychleně konzultovat stav s veterinárním stomatologem – specialistou, který může poškozený zub zachránit rychlým zákrokem

- zuby „vyražené“ z lůžka vcelku lze do cca 12ti hodin úspěšně vrátit na původní místo, ale musí být uchovány a transportovány na veterinární pracoviště nejlépe

v chlazeném (led) fyziologickém roztoku (např. roztok na kontaktní čočky), v nouzi pouze v převařené vodě
 

Bližší informace a dotazy u autora.

obr.č.1
Fraktura korunky špičáku. Linie lomu zasahuje do krčku zubu a pod dáseň. Tento typ fraktury
navíc s devastační ztrátou zubní hmoty korunky vylučuje možnou opravu a zachování zubu.
Jediným řešením je v tomto případě extrakce.


obr. č. 2
Typická fraktura korunky špičáku. Pokud je zub včas (cca do týdne) ošetřen, lze takto poškozený zub velmi dobře opravit, zaplnit fotokompozitními materiály a zachovat jako funkční a vitální.

obr. č. 3
Fraktura korunky P4 nahoře. Typický pro kousání do tvrdých předmětů. I takto poškozený zub
lze rychlým zásahem opravit a zachovat jako funkční. P4 je největší zub v psí tlamě a je dobré
ho zachovat jako funkční a zdravý.


obr. č. 4
Stav po střetu psa s autem. Na obrázku vidíte luxaci (vykloubení)a frakturu lůžka špičáku
(žlutá šipka). Jde o staršího psa s onemocněním parodontu. Nárezem byl špičák vcelku jako
klín zaražen do nosní dutiny. Modrá šipka ukazuje na místo fraktury kosti horní čelisti, kde jsou
horní řezáky odlomeny ve společném bloku kusu čelistní kosti, aniž by byly vyluxovány (vykloubeny) ze zubního lůžka.

obr. č. 5
Stejný pacient po vytažení horního špičáku zaraženého do nosní dutiny až do nosních konch.
Tento typ úrazu lze úspěšně a celkem jednoduše řešit. Pes přišel o horní levý špičák. Horní
řezáky byly plně zachovány.

obr. č. 6
Velmi kuriózní případ úrazu se ztrátou zubu. Mladý pes překousl elektrický kabel. Vzniklý
výboj mu vážně popálil spodní pysk a "upálil" I1 vlevo nahoře. Jednalo se o zvíře s PP.
Klinickým vyšetřením je jasné, že zub na svém místě před úrazem byl. Po cca třech týdnech
je rána v dásni i hojivé procesy v kosti tak intenzivní, že není možné s jistotou na rtg snímku
potvrdit plnochrupost. Důkazní snímek je v tomto případě nezbytný.


obr. č. 7
Tentýž pacient na rtg snímku. V místě chybějící korunky je jasně vidět fragment kořene. Kořen
by pravděpodobně v čelisti zůstal i měsíce a rtg průkazní snímk by pak byl jasný. Nicméně
pouze pohledem do tlamy nelze při vyšetření zjistit, zdali v lůžku kořen zůstal či nikoliv.
V případě, že by ztráta zubu byla úplná a fragment kořene by se nezachoval, dojde do třech
týdnů po úrazu k vyhojení místa ztráty zubu a nebude možní jednoznačně potvrdit jeho existenci před úrtazem.
Včasné vyhotovení rtg snímku je pro chovatele důležité.


obr. č. 8
Luxace (vykloubení) I3. Zub je pouze vyosen ze svého místa v lůžku. Včasným zásahem lze zub zachovat plně funkční a vitální.
Při zákroku se zub "vrátí" na původní místo a na několik týdnů zafixuje speciální pryskyřicí.
Tento typ úrazů vzniká např. při přetahování se se psem o uzel nebo o vodítko.

obr. č. 9
Tentýž pacient na průkazním rtg snímku. I přes včasnou snahu o zachování zubu nelze zaručit, že ke ztrátě zubu nedojde.
Snímek je proto nezbytnou součástí ošetření.

 

obr. č.10
Typický příklad luxace horního špičáku. Zub je vyluxován (vyklouben) ze své pozice v zubním lůžku. K takovýmto případům dochází nejčastěji při rvačce s jiným psem nebo při přetahování se o uzel či vodítko. Včasným zásahem, kdy se zub vrátí do fyziologické pozice a zafixuje se drátěnou smyčkou a speciální pryskyřicí, lze špičák zachránit a zachovat plně fuknční pro další léta. Fixace se odnímá po cca třech až čtyřech týdnech.

 

obr. č.11
Obdobný případ u jiného pacienta.

obr. č. 12
Průkazní rtg snímek po úraze řezáku. Na snímku je jasně vidět fragment uraženého zubu,
označení plemene a poslední čtyřčíslí čipu. Identifikační štítek je "vypálen" do snímku. Vkládá
se standardně na rtg kazetu k pravé straně pacienta. Tento typ úrazu zubu nelze řešit opravou
a jeho zachováním. Po vyhotovení rtg a fotodokumentace je nutné zbytek zubu extrahovat.

 

obr. č. 13
Digitální rtg snímek. Obrázek je nesporně technicky dokonalý a přesný. Nicméně poloha
pacienta tzv. "na boku" je pro stomatologickou dokumentaci existence či neexistence zubů
nevhodná. Při polohování na boku dochází k překrytí (tzv. sumaci) zubů obou čelistí na snímku
a jejich odečtění je velmi komplikované i pro zkušeného stomatologa. U tohoto mladého psa
jsou navíc některé trvalé zuby ještě neprořezané. Určit kupř. počet řezáků je nemožné.

obr. č. 14
Fraktura levé spodní čelisti po pokousání jiným psem. Zlomenina mandibuly se řeší fixací
obou fragmentů kosti drátěnou smyčkou a speciální pryskyřicí. Zlomenina čelisti je jako
jakákoliv jiná zlomenina dlouhých kostí v těle s tím rozdílem, že v linii lomu je obvykle i nějaký
zub, o který může pes při rekonstrukci přijít.

 

Autor:
MVDr. Michal Čáp
Veterinární klinika Poděbradská
Poděbradská 63a/1079, 19800 Praha 9
tel. 284810471, GSM +420 730 173 769
e-mail: klinika@veterinapodebradska.cz, cap@veterinapodebradska.cz
www.veterinapodebradska.cz
www.facebook.com/veterinapodebradska

 

Článek ev.  foto je možno přejímat, kopírovat, rozšiřovat a tisknout pouze s písemným souhlasem autora.

 

Zpět do odborných článků a instrukcí