INT - Diagnostika preklinické dilatační kardiomyopatie u dobrmanů

Home > Odborné články a instrukce > INT - Diagnostika preklinické dilatační kardiomyopatie u dobrmanů

Diagnostika preklinické dilatační kardiomyopatie u dobrmanů.

(únor 2017)
 

Dilatační kardiomyopatie je významná příčina onemocnění srdce a úhynu psů a je nejčastějším srdečním onemocněním velkých a obřích plemen psů. Je to primární onemocnění srdečního svalu, charakterizované dilatací komor a systolickou dysfunkcí a pomalým zhoršováním. Jedním z nejčastěji postižených a také studovaných plemen je dobrman.

U dobrmanů se prokázalo, že jde o onemocnění s genetickou příčinou a je děděno autosomálně dominantně. Jako příčina dilatační kardiomyopatie u lidí byly odhaleny mutace přibližně v 30 genech. V současnosti jsou u dobrmanů studovány tři části genomu, které mají vztah k tomuto onemocnění. Vědecký tým v Raleigh v Severní Karolíně s doktorkou Kate Meuers odhalil dvě mutace spojené s DCM u dobrmanů. Mutaci v genu PDK4 (pyruvát dehydrogenáza kináza 4), kterou označují NCSU DCM1, a novou mutaci označovanou NCSU DCM2. Obě mutace mohou nezávisle vést k onemocnění, ale riziko vzniku dilatační kardiomyopatie je vyšší, když má jedinec obě mutace. Ve studiích z Německa a Anglii byla odhalena genetická souvislost s DCM u dobrmanů na chromozomu 5. Zatím však nebyl na tomto chromozomu odhalen konkrétní gen pro DCM. Autor anglické studie také uvádí, že DCM není děděna jednoduše monogenně, kde je jedna mutace s plnou penetrancí odpovědná za všechny případy. Zjistili, že asi polovina dobrmanů postižených DCM nese rizikovou alelu na 5. chromozomu, která je hlavní, ale není jediným genetickým rizikovým faktorem pro dilatační kardiomyopatii u tohoto plemene. Předpokládá se tedy, že 50% případů dilatační kardiomyopatie může být způsobeno jinými genetickými rizikovými faktory malého účinku.

Výskyt dilatační kardiomyopatie u dobrmanů v Evropě byl ve studii Wesse zjištěn u 58,2% vyšetřovaných psů. Studie byla prováděna u 412 dobrmanů. Prevalence kardiomyopatie u dobrmanů v USA je mezi 45 až 63 %. Výskyt dilatační kardiomyopatie u jednotlivých věkových kategorií je uveden v následující tabulce.

Věk	% DCM
1-2	3,3
2-4	9,9
4-6	12,5
6-8	43,6
›8	44,1

 

            Rozlišujeme tři stádia onemocnění dilatační kardiomyopatie, kterými postižený jedinec v průběhu rozvoje nemoci projde. Průběh DCM je od normálních psů ke klinicky postiženým psům. Klinicky zjevná dilatační kardiomyopatie je jen „špičkou ledovce“. Existuje dlouhá preklinická fáze s postupným snižováním systolické funkce srdce a dilatací komor.

 

1. Stádium – Psi predisponovaní pro dilatační kardiomyopatii jsou bez zjistitelných zjevných klinických příznaků a také bez morfologických nebo elektrokardiografických příznaků na srdci. Psy v tomto stádiu můžeme odhalit jen případným genetickým testem. Toto stádium trvá měsíce až roky.

2. Stádium – Toto stádium se nazývalo okultní, což znamená tajné, skryté, tudíž nemůže být odhaleno žádným klinickým testem. To však není přesné, v tomto stádiu již zjišťujeme anatomické změny na srdci a změny na EKG, ale klinické příznaky chybí. Majitel postiženého zvířete nepozoruje žádné klinické příznaky a pes se jeví zdravý. Přesnější označení pro toto stádium je preklinické stádium. Toto stádium trvá 3 až 4 roky. Asi 30% psů uhyne v tomto stádiu – náhlý srdeční úhyn. Příčinou těchto náhlých úhynů jsou arytmie spojené s DCM.

3. Stádium – Toto stádium se nazývá zjevné. Majitel pozoruje klinické příznaky selhání srdce jako netolerance zátěže, nechutenství, synkopu a kašel a respirační problémy. Zjevné jsou potom změny na rentgenu hrudníku, EKG a ultrazvukovém vyšetření srdce. Průměrný věk rozvoje příznaků selhání srdce je u dobrmanů 6.7 roku.

 

V souvislosti s velkým rozšířením DCM u dobrmanů a výskytem dlouhé preklinické fáze se doporučuje provádět screening - vyšetřování dobrmanů.  Na základě tohoto vyšetření odhalíme jedince, u kterých můžeme zahájit terapii oddalující výskyt zjevného stádia nemoci a prodloužit jim tak život. Také pro chov plemene dobrman má toto vyšetřování význam. Doporučuje se toto vyšetřování provádět každý rok od 2 let věku. Většina studií dilatační kardiomyopatie jako vyšetřovací metody volby pro odhalení preklinického stadia dilatační kardiomyopatie uvádí ultrazvukové vyšetření srdce a vyšetření 24 hodinovým EKG – Holter. Kritéria zařazující psy do preklinického stádia dilatační kardiomyopatie jsou detekce arytmií (předčasné ventrikulární kontrakce) a detekce zvětšení echokardiografických rozměrů srdce a funkce levé srdeční komory.  

 

Tato vyšetření, representují dřívější referenční standard, mají však několik nevýhod. Jsou to dostupnost (nutnost zkušeného echokardiografa), nutnost specializovaného vybavení (ultrazvukový přístroj nebo Holter monitor), vysokou variabilitu výsledků mezi vyšetřujícími (především při měření funkce levé komory) a finanční náročnost.

Poslední dobou se objevují články o snaze detekovat srdeční onemocnění pomocí biomarkerů z krve. Ve veterinární kardiologii nejpoužívanějšími biomarkery pro zhodnocení patologického stavu kardiovaskulárního systému jsou N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT - proBNP) a srdeční troponin I (cTnI).  Oba jsou substance vyšetřitelné z krve a jsou spojeny se srdečními strukturami, jejich funkcí a poškozením.

 

Natriuretické peptidy jsou uvolňovány v raných stádiích onemocnění srdce při stresu na stěnu srdce. Pro měření se používá tzv. N – terminální fragment natriuretického propeptidu typu B.

Troponin je protein, který se nachází v srdečních buňkách. Při poškození srdce dochází k destrukci buněk srdce, ruptuře jejich buněčné membrány a uvolnění srdečního troponinu do krve

            Pomocí měření koncentrace N – terminálního fragmentu natriuretického propeptidu typu B a cTnI lze zařadit jedince do kategorie preklinická dilatační kardiomyopatie. Včasná detekce preklinické dilatační kardiomyopatie zvyšuje majitelovu bdělost v chovatelském programu a je signálem pro započetí podávání léků, které oddálí nástup zjevného srdečního selhání. Krevní test představuje relativně levnou, snadno proveditelnou a dostupnou screeningovou metodu, která může vést k doporučení majiteli na další vyšetření např. echokardiografii či 24 hodinové EKG – Holter. Psi v preklinické fázi dilatační kardiomyopatie mají vyšší koncentraci N – terminálního fragmentu natriuretického propeptidu typu B a cTnI v krvi ve srovnání s klinicky normálními psy.

Dilatační kardiomyopatie je pomalu progresivní onemocnění. V okamžiku, kdy se dostane do stádia zjevného onemocnění s příznaky kongestivního selhání srdce mají psi nepříznivou prognózu. Při objevení se příznaků kongestivního selhání srdce i přes optimální léčbu je doba přežití krátká (2-4 měsíce) s 90% úmrtností do 1 roku.

Existují dvě studie popisující vliv léků na prodloužení života dobrmanů s preklinickou dilatační kardiomyopatií. Jedna studie popisuje vliv benazeprilu a druhá studie popisuje vliv podávání pimobendanu na zhoršování preklinické dilatační kardiomyopatie.

            Pomocí biomarkerů NT proBNP a cTnI lze snadno, rychle a levně odhalit dobrmany v preklinickém stádiu onemocnění dilatační kardiomyopatií a doporučit je na vyšetření potvrzující diagnózu.
 

Autor:
MVDr. Roman Kvapil
Veterinární klinika Poděbradská
Poděbradská 63a/1079, 19800 Praha 9
tel. 284810471, GSM +420 730 173 769
e-mail: klinika@veterinapodebradska.cz, kvapil@veterinapodebradska.cz
www.veterinapodebradska.cz
www.facebook.com/veterinapodebradska
 

Článek ev.  foto je možno přejímat, kopírovat, rozšiřovat a tisknout pouze s písemným souhlasem autora.

Zpět do odborných článků a instrukcí