INT - BAER – Test na vrozenou hluchotu

Home > Odborné články a instrukce > INT - BAER – Test na vrozenou hluchotu

BAER – Test na vrozenou hluchotu

 

Testování BAER je standardní metoda používaná ke kontrole sluchových vad u psů a koček. Tento test je jediný, vědecky ověřený způsob, jak ověřit schopnost živočichů slyšet.  BAER – Brain-stem Audio Evocated Responzes v překladu z angličtiny tznamená "sluchově evokovaný test mozku".

Sluch je schopnost živočichů vnímat zvuk.  Zvuk je mechanické vlnění vyvolané vnějším činitelem.
A jak vlastně zvuk vzniká? Jde o kmitání pevných těles, které je přenášeno vlněním prostředí (voda, vzduch, pevná tělesa) k uchu – jakožto orgánu sluchu.
 

Ucho zvířat, stejně jako ucho lidské, má tři anatomické části. Vnější, střední a vnitřní. Vnější ucho je to, co vidíme – ušní boltec a zvukovod, zakončený bubínkem. Ucho střední, schované v dutině spánkové kosti, obsahuje 3 sluchové kůstky, které jsou vzájemně skloubené – kladívko, kovadlinku a třmínek. Vlnění vzduchu je přivedeno zvukovodem k bubínku, ten je rozkmitán a kmitání předává zmíněným sluchovým kůstkám. A konečně ve vnitřním uchu je kostěný útvar připomínající svým tvarem hlemýždě, který v sobě obsahuje drobné řasinky. Tyto řasinky jsou nástrojem převádějícím vlnění vzduchu na elektrické impulsy. Ty jsou pak přenášeny pomocí sluchového nervu do mozku.
Příčinou vrozené hluchoty je poškození právě těchto drobných řasinek, které vzniká následkem degenerace cév, které je vyživují. Vlnění vzduchu tak není převedeno na elektrický impuls a ten nemůže být zpracován sluchovým nervem.
Hluchota však nemusí být jen vrozená, může být i získaná během života. Poškození kterékoli části ucha může mít za následek poškození převodu vlnění na el. impulsy a tím hluchotu. 
 

Sluch je jedním ze základních smyslů. Stejně jako lidé mají i zvířata pět základních smyslů, a to zrak, čich, chuť, hmat a sluch.
Každý z těchto smyslů je pro zvíře nesmírně důležitý. Sluch hraje zásadní roli v denních i nočních aktivitách všech tvorů – je klíčový jak pro domestikovaná, tak pro volně žijící zvířata.
Pokud zvířata trpí hluchotou, ať už získanou během života nebo vrozenou, stávají se výrazně snazším terčem predátora. U psa a kočky volně se pohybujících venku pak v kontextu hluchoty představují jedno z největších rizik motorová vozidla.

Baercom je přístroj měřící aktivitu mozkových vln, ke které dochází v reakci na jakýkoliv zvukový signál. Jedná se tedy o přístroj, díky němuž můžeme hluchotu u zvířat odhalit.
Zvíře může být postižené hluchotou na obě uši nebo jen na jedno. Pokud máme doma jednostranně hluchého mazlíčka, pravděpodobně tuto skutečnost vůbec nezaregistrujeme. Pro psa ani kočku totiž nepředstavuje jednostranná hluchota prakticky žádný problém. Naopak péče o zvíře postižené na obě uši bývá výrazně komplikovanější.
Nicméně například u koček žijících pouze v bytě nemusí ani oboustranná hluchota znamenat zásadní problém. A to proto, že kočka postižena hluchotou, která žije jen v bytě, není kvůli svému handicapu ohrožena na životě a ani ona sama nepředstavuje zásadní nebezpečí pro své okolí. Důležitá je souhra s majitelem či majitelkou.
U psů je situace podstatně odlišná. Domluva s oboustranně hluchým zvířetem totiž probíhá výhradně pomocí posuňků a gest. Venčení nebo výcvik takového zvířete je velmi náročný. Soužití a péče o oboustranně hluchého psa vyžaduje velkou míru tolerance, trpělivosti a porozumění.

Jak bylo vysvětleno výše, hluchota může být buď vrozená nebo získaná během života. U psů a koček se nejčastěji setkáváme s prvním případem, tedy hluchotou vrozenou.
Přestože se jedinec s postižením již narodí, začne se handicap projevovat až ve stáří několika týdnů. Štěňata a koťata se totiž rodí s uzavřeným zvukovodem. K rozvoji sluchu dochází zhruba ve věku 3–4 týdnů, kdy se oba zvukovody otvírají.  U postižených zvířat postupně dochází k poškození výše zmíněných řasinek a následné atrofii vnitřních struktur ucha, v důsledku čehož se sluch u daného jedince přestane rozvíjet a mládě se stává neslyšícím. Určitou dobu, před úplnou degenerací řasinek ve vnitřním uchu, dochází k přenosu zvuku i u těchto jedinců, proto není dobré testovat mláďata příliš brzy.
Pokud sledujeme vrh mláďat, kde je část jedinců hluchých a část normálně slyšících, můžeme pozorovat jisté indicie v chování hluchých zvířat. Taková štěňata bývají nervóznější, mohou se snáze vylekat, mívají potíže s orientací. Mohou se dokonce projevovat do jisté míry agresivně.

Téměř všechny případy vrozené hluchoty jsou dědičné.
Obvykle spojované s geny pro bílou pigmentaci (u psů je vázáné především na grošovanou a dominantní merle barvu, u koček pak s barvou čistě bílou). Na molekulárně genetické úrovni však není hluchota dosud pochopena, a dokonce ani způsoby dědičnosti nejsou přesně stanoveny. Navíc se tento typ hluchoty objevuje i u několika plemen, které nenesou ani grošovanou, ani merle barvu (například dobrman, puli nebo pointer). Proto je u predisponovaných plemen doporučováno vyšetření sluchového aparátu štěňat před odchodem z chovatelských stanic, přičemž postižení jedinci by měli být vyřazeni z chovu. Z výše uvedených důvodů by se neměla testovat štěňata mladší 35 dnů – doporučovaný věk je 7 týdnů, aby nedocházelo k falešně pozitivním závěrům.

Mezi plemena s často postižena vrozenou hluchotou patří:
anglický setr, dalmatin, anglický bulteriér, kokršpaněl, australský honácký pes, louisianský leopardí pes, jack russel teriér, havanský psík, vipet, argentinská doga, bostonský teriér, kavalír king charles španěl, anglický bulldog, a další.
Prevalence jednotlivých plemen viz. https://www.lsu.edu/deafness/incidenc.htm

Rozvoj nedědičné vrozené hluchoty může způsobit nedostatek kyslíku během porodu, vystavení plodů ototoxickým látkám v prenatálním období a další.

Představovaný BAER test lze využít také u starších zvířat, u kterých máme podezření, že jsou hluchá. Hluchota získaná v průběhu let bývá způsobena obstrukcí (uzávěrem) zvukovodu nebo redukcí zvuku pronikajícího do vnitřního ucha v důsledků chronických zánětů, ruptury (prasknutí) bubínku, přítomností cizích těles ve zvukovodu, poškozením kůstek vnitřního ucha nebo proniknutím tekutiny do středního ucha. Tento typ hluchoty nebývá trvalý, avšak návrat do normálu může trvat mnoho týdnů a sluch se nemusí obnovit v plné míře.  
 

Jak BAER vyšetření vlastně probíhá?

Zvíře je nejprve řádně celkově klinicky vyšetřeno a následně jsou na jeho hlavu jednoduše a bezbolestně připevněny 3 elektrody (podobné těm na měření EKG). Do testovaného ucha pak vložíme malé sluchátko, které po zapnutí měření začne vydávat zvukový podnět (pípá). Reakci sluchového nervu na tento podnět pak snímají ony elektrody upevněné na hlavě, a převádějí ji do grafické křivky na displeji přístroje podobně jako při měření EKG (elektrokardiografie). Pokud zvukový nerv na podnět nereaguje, přístroj vykreslí jen lehce zvlněnou linii.  Některé, obzvláště živé – aktivní jedince je nutné před vyšetřením lehce lékově zklidnit. Většina zvířat však toto vyšetření zvládne zcela bez sedace, jen s lokálním znecitlivěním  ve formě drobné injekce pouze do míst předpokládaného umístění elektrod. Je to stejné jako znecitlivění zubu při stomatologickém ošetření, které všichni známe od svého zubního lékaře.

Nově Vám toto vyšetření můžeme nabídnout i u nás na klinice, vč. vystavení oficiálního certifikátu   Přestože vyšetření zabere jen několik málo desítek minut, je potřeba se dopředu telefonicky objednat.

Na přoložených obrázcích vidíte, jak vypadá vlastní měřící přístroj BAERcom, jak se umísťují snímací elektrody a sluchátko (u pejska na obrázku v pravém boltci), které vysílá do ucha, resp. do mozku akustické signály pro měření zpětné odpovědi. Měření lze provádět jak u psů, tak i u koček.
Na obrázku, kde měříme kvalitu sluchu u kočky jsou vidět i zpětné odpovědí z mozku vyšetřovaného zvířete. Odpověď převádí přístroj do má formy křivky. Podle jejího grafického charakteru je možné zjistit, zdali zvíře slyší či nikoliv. Vyšetřovaná kočka i pes na obrázcích slyší a mají sluch v pořádku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor : MVDr. Žofie Bulandrová Veterinární klinika Poděbradská Poděbradská 63a/1079, 19800 Praha 9 tel. 284810471, GSM +420 730 173 769 e-mail: klinika@veterinapodebradska.cz, bulandrova@veterinapodebradska.cz www.veterinapodebradska.cz www.facebook.com/veterinapodebradska

 

 

 

 

 

 

Použitá literatura a zdroje:
Deafness in Dogs and Cats, Strain, George, 2011
Učebnice veterinární anatomie KONIG
https://www.ufiservingscience.com/baercom.html
https://www.lsu.edu/deafness/deaf.htm
huttps://www.msdvetmanual.com/veterinary/ear-disorders/deafness/deafness-in-animals

 

Publikováno 3.8.2022.

Článek ev.  foto je možno přejímat, kopírovat, rozšiřovat a tisknout pouze s písemným souhlasem autora.

 

Zpět do odborných článků a instrukcí