EXO - Obstipace u chameleona jemenského

Home > Odborné články a instrukce > EXO - Obstipace u chameleona jemenského

Obstipace u chameleona jemenského.

(únor 2013)
 

Každý, kdo doma chová plazy, ať už ve skupině nebo je vlastníkem ještěrky jedináčka, jistě dbá o vhodné podmínky k jejich životu. Správná teplota, vlhkost, zářivka produkující UV B záření, která zároveň zajišťuje optimální světelný denní cyklus, by měly být samozřejmostí. Každý zodpovědný majitel by si měl proto ještě před zakoupením zvířete řádně zjistit, co takový plaz vlastně potřebuje.

Přestože terárium poskytuje ideální podmínky, může se stát, že zvíře onemocní.

Hlavními příznaky onemocnění u plazů jsou odmítání potravy a apatie. Často však dochází k těmto projevům, až když je zdravotní problém v pokročilém stádiu. Toto byl právě případ pacienta - čtyřletého samce chameleona jemenského, jehož majitel byl nucen na naší klinice vyhledat pomoc.
 

Chovatelé přišli na naši kliniku především s tím, že má plaz poraněný kořen ocasu. Údajně již více než dva týdny nežral, byl apatický, často zalézal na zem terária. Rána na ocase byla ošetřována antibiotickou mastí, ale bez úspěchu.

Ještěr jevil mimo jiné výrazné příznaky dehydratace. Dehydratace se u chameleonů se projevuje „zalézáním“ jejich vyboulených očí do hlavy. Chameleon, který již oči zavírá, má slabý, případně žádný, uchopovací reflex,  a je již ve skutečně kritickém stavu. Při palpaci břicha byla zjištěna nápadná tuhá boule. Majitelé navíc uvedli,  že už delší dobu neodklízeli z terária trus. Pro potvrzení diagnózy byl vyhotoven rentgenová snímek (obr. č. 1).

Na rentgenogramu  je vidět výrazně dilatované střevo, které zasahuje až do plicního pole. Protože plazi nemají bránici, může střevo naléhat přímo na plíce. Obsahem střeva je písek, který se na RTG snímku zobrazí světle, je smíchaný s tráveninou a pravděpodobně dalšími složkami podestýlky.

Jedinou možnou terapií v tomto případě byla vydatná hydratace pacienta, která spočívala v opakované aplikaci iontových roztoků do podkoží pánevních končetin a opakované pokusy o evakuaci (vyprázdnění) obsahu střev. Pacientovi byla zavedena do kloaky hadička a vodou ohřátou na tělesnou teplotu byl obstipát vymýván ven. Tímto způsobem se však dá vypláchnout pouze koncová část střeva. Je třeba postupovat s maximální opatrností, protože stěna takto napěchovaného střeva je ještě tenčí a křehčí, než u zdravého zvířete. Peristaltika, tedy synchronizované pohyby střevní stěny, které mají za úkol tlačit strávenou potravu ven, jsou při takovémto přeplnění výrazně zpomalené nebo žádné. To všechno znesnadňuje situaci a šanci na uzdravení.

Léky na zesílení střevní peristaltiky jsou navíc v tomto případě zásadně kontraindikované. Při jejich užití by mohlo  rovněž dojít k porušení střevní stěny. Chirurgický zákrok u pacienta v narušeném celkovém zdravotním stavu představuje mnohem více rizika, než je naději na uzdravení.

Stav chameleóna komplikovala i hnisavá otevřená rána na ocase. Ve chvíli, kdy začalo být našemu pacientovi nedobře, uchyloval se na dno terária a přestával vyvíjet veškerou aktivitu, natož aby lovil cvrčky. Ti však neotáleli a začali si pochutnávat na něm. Tak vznikla rána na ocasu, které si následně všimli i majitelé. Zranění bylo pouze důsledkem mnohem většího zdravotního problému, který se vyvíjel týdny.

Přes veškerou léčebnou snahu se nám bohužel již nepodařilo tohoto chameleona zachránit.

           

Obstipace nebo-li zácpa, je u drobných ještěrů poměrně častým problémem. Spolu s uloveným hmyzem se do trávicího traktu dostává i malé množství substrátu z terária. U starších méně aktivních ještěrů, preferujících spíše lov cvrčků na zemi, může dojít ke spolykání nevhodného materiálu ve větším množství. Jak se nastřádaný písek a jiné nestravitelné části ve střevě hromadí, zpomaluje se také pohyb střevní stěny. Problém navíc prohlubuje nevhodně nízká teplota prostředí, která celkově určuje rychlost, jakou se bude ještěr pohybovat . Čím je teplota nižší, tím jsou  pomalejší i jeho pohyby, které vidíme, ale pomalejší jsou i procesy, které se odehrávají uvnitř plazího těla. Jakmile přesáhne nahromaděný substrát kvantitativně určitou mez, není už ještěr vůbec schopen sám defekovat. Majitel si často ani nevšimne, že již delší dobu neodklízel trus.

           

Rada na závěr zní - sledujte bedlivě své drobné ještěrky, především agamy a chameleony, kterým stelete do terária písek, lignocel, nebo kokosová vlákna. Mít informace o tom, kdy naposledy  ještěr kálel není ostuda, ale leckdy zcela zásadní údaj. Případně pořiďte svým šupinatým chovancům vhodnější podestýlku, utvořenou z tak velkých kusů, aby je nemohli tajně polykat.

 

Foto:
obr.č.1
rtg snímek - chameleon - výše popsaný případ

obr.č.2
rtg snímek - chameleon - výše popsaný případ

obr.č.3
rtg snímek - agama vousatá - obstipace způsobená samotným pískem

 

Autor:
MVDr. Adéla Schauflerová
Veterinární klinika Poděbradská
Poděbradská 63a/1079, 19800 Praha 9
tel. 284810471, GSM +420 730 173 769
e-mail: klinika@veterinapodebradska.cz
www.veterinapodebradska.cz
www.facebook.com/veterinapodebradska
 

Článek ev.  foto je možno přejímat, kopírovat, rozšiřovat a tisknout pouze s písemným souhlasem autora.

Zpět do odborných článků a instrukcí